Michalův podivný zápisník

Ahoj a dobrý den, dneska zase takový trošku povídací video, ale o tématu, který si myslím, že je teďka zajímavý.

Ono už je zajímavý nějakou tu dobu, ale já se na to chci podívat z trošku jiného uhlu pohledu.

Toto je takzvaný vibe coding, což je úplně debilní název, je to vlastně jako programování.

Ono to není programování s umělou inteligencí.

Programování s umělou inteligencí je něco jinýho.

Vibe coding je skutečně, že za vás ta umělá inteligence programuje, to znamená, že to za vás vytváří.

Což je trošku jiná disciplína, to si ještě tak někdy řekneme.

Já jsem se k tomuhle tomu fenoménu dostal tak nějak jako náhodou.

Samozřejmě se o mě ví, že se umělou inteligencí zabýval, zabývám se poměrně dlouho.

Ještě než to tady byl trend.

A nějaký jako automatizovaný, chytrý posuzování kódů a tak, tak to už tady je nějakou dobu.

Ale já jsem tohleto začal využívat k takovýmu trošku netradičnímu způsobu.

A to je nahrazení aplikací, kterými z nějakého důvodu nevyhovujou.

Ano, vytvářím taky zcela úplně nový nástroje, jako je například audio a video editor a tak.

Ale taky vytvářím nástroje, které vlastně kopírujou funkčnost už existujících nástrojů.

A to hlavně ze třech důvodů.

Zaprvé tím prvním důvodem je přístupnost.

Samozřejmě já jako nevědomej mám nějaké nároky na přístupnost.

A je pravda, že hlavně co se týče webových aplikací a webových stránek, tak to ovládání, byť třeba může splňovat formálně ty povinnosti přístupnosti, jak nemusí být úplně jednoduchý, srozumitelný, nemusí mít tu správnou ergonomii, kterou si třeba já představuju.

A diskuse s firmama na téma udělejte tu svoji aplikaci přístupnou, samozřejmě ano, pokračují a budou pokračovat a ta věc se nějakým způsobem posouvá.

Nechci říkat, že se úplně objektivně zlepšuje, protože ona se sice objektivně zlepšuje, ale zároveň vzniká hrozně moc aplikací, které přístupní nejsou a ty autoři na to kašlou.

Takže asi v absolutních číslech se úplně nezlepšuje, ale ano, když se najdou nějaký lidi, který pomůžou vývojáři s přístupností nějaké aplikace, je to super a díky jejich snaze potom ta aplikace může být přístupná i pro ostatní nevědomí.

Ale to ještě neznamená, že se s tou aplikací bude dát pracovat nějak hezky.

Takže technicky přístupná být může, ale samozřejmě můžou tam být problémy s ovládání.

Takže ono to nemusí být úplně vždycky jenom o té technické přístupnosti, ale třeba i o tom, jak je ta aplikace konstruovaná, jak zejména u těch webových aplikací, jak pracuje s oknama, jak pracuje s částma, co vlastně umí na úrovni toho UX a toho uživatelského designu, nejenom té technické přístupnosti.

To je jedna věc.

Druhá věc jsou funkce.

Ano, je pravda, že já jsem takový trošku maniak a chci toho od aplikací poměrně hodně, takže třeba moje aplikace pro zprávu úkolů rozhodně nedělá jenom úkoly.

Není to jenom klasický datum a čas splnění a kdo ten úkol dělá, v jakým je to stavu a tak dále.

Takže i ten rozsah funkcí je docela zásadní.

Já dám příklad třeba ty aplikace na zprávu různých úkolů a poznámek, to je docela jako hezký příklad.

A ano, když by existovala aplikace, která by měla funkce jako tři komerčně poskytovaný používaný cloudový nástroje, tak mě by vyhovovala.

Třeba v jednom z nástrojů mi vyhovujou tyhle funkce, ale zase mi tam některé funkce buď chybějí nebo nefungujou úplně tak, jaká bych potřeboval, tak jaká bych si představoval.

Pak je zase další nástroj, který má úplně skvělý to samotný plánování, takže přetahování v kalendáři, automatický rozpoznávání dne a termínu třeba volnou řečí, dnes, zítra, příští pátek a tak dále.

Ale zase třeba nemá úplně dobře organizaci těch úkolů po projektech, po nějakých složkách a tak, má to třeba jenom jednou úrovňový a takovýhle věci.

Takže já se testování aplikací věnuju strašně dlouho, třeba více jak 20 let a za tu dobu jsem používal lecos a řekl jsem si, hele, co kdyby existovala nějaká aplikace, která prostě, když si tak jako podívám na ty funkce z těch jednotlivých nástrojů, tak by to bylo skvělý, kdyby vlastně jako si člověk mohl vybrat z tohohle nástroje tyhle funkce a tyhle nepoužívat, z tohohle nástroje zase jiný funkce a tak dále.

To dneska vibe coding zcela překvapivě umožňuje a to je vlastně ten důvod, proč já to teďka si s váma o tom povídám.

A to je, že já jsem se k vibe codingu dostal proto, že jsem se rozhodl, že si budu vytvářet vlastní nástroje.

Za začátku to samozřejmě byly nástroje pracovního charakteru a nástroje, které byly určené jenom pro mě.

Postupem času se ukázalo, že některý z těch mých nástrojů a některý z těch jejich funkcí jsou třeba zajímavý i pro ostatní lidi, takže jsem ty nástroje začal šířit jako open source.

Ne teda pravda všechny, ale většinu z mých nástrojů najdete na GitHubu a můžete si tam s nima dělat, co chcete.

Buď je můžete používat, nebo můžete si je třeba vyklonovat a upravit obrazu svém.

Neříkám, že úplně všechny ty nástroje vždycky napsala umělá inteligence.

Ono to pracovat s tou umělou inteligencí, aby to dávalo smysl při tvorbě těch aplikací, je docela složitý.

Není to tak jednoduché jak na první pohled, jak vždycky někdo mě se fascinoje takový ty videa na YouTube a na TikToku a tak, že prostě jako hele, tady zadáš tři věty a ono ti to udělá webovou aplikaci.

Prosím vás, nefunguje to.

Takhle to opravdu nefunguje.

Většinou chcete webovou aplikaci pro nějaké svoje specifické potřeby a to opravdu není o zadání třech vět, není to o jední iteraci.

Takže je to samozřejmě kratší než na programování nějaké aplikace, ale nechci říct, že ne, samozřejmě je to dost kratší, ale klade to velký nároky na vás, který si to vymýšlíte.

To se takový příklad z praxe.

Asi teďka můj nejrozsáhlejší nástroj se jmenuje PIM, neboli Personal nebo Project Information Manager a je to vlastně kombinace nástroje na poznámky, kombinace znalostního nástroje, to znamená nějaký knowledge base, kombinace klasického personal information manageru s úkolama od čtenáctího denníku až po myšlenky, který máte a tak.

Teď jsem do toho postupně přidával nějaký funkce právě na plánování, nějakou jednoduchou vnitřní databázi, aby se v tom daly evidovat třeba i nějaké databázové věci v nějaké tabulkové podobě a tak.

Celkem ten nástroj má dneska 1,1 mega, což není mnoho, protože je to jeden hotel support.

Naprostá většina z toho je nějaký JavaScript.

Ale tvorba toho nástroje trvá třeba už jako 3 týdny.

3 týdny si s tím hraju a dejme tomu, že během těch 3 týdnů, můžu říct, že jeden za tu dobu jsem strávil nějakých jako 40 hodin s tou umělou inteligencí opravdu jako precizováním, vysvětlováním, učením a tak.

Takže ano, zabralo by mi to 3 týdny času něco takového udělat.

Asi jo, na fulltime